2011

 

Kateřina Bolechová (CZ)

Narozena roku 1966 narodila v Českých Budějovicích. Během 90. let se zúčastnila mnoha literárních soutěží, v roce 1994 získala jednu z hlavních cen literární soutěže Hořovice Václava Hraběte (kategorie próza). V roce 2007 jí vyšla v edici Stůl sbírka Rozsvícenou baterkou do pusy jako neprodejná příloha časopisu Psí víno, v téže edici pak v roce 2009 sbírka Antilopa v moři k majáku daleko má. Od roku 2000 se také věnuje tvorbě koláží. 

 

 

Nataša Burger (SLO)

Slovinská herečka Nataša Burger se narodila 20. ledna 1968 v Lublani. Studovala na Filozofické fakultě slovinštinu a francouzštinu. V roce 1990 přijela s dnes už bývalým mužem do Prahy. On studoval režii na FAMU, Nataša studovala nejdříve čtyři roky na Konzervatoři Jaroslava Ježka, kde byl jejím učitelem Jaroslav Dušek. Pak se dva roky věnovala na DAMU „autorskému divadlu“ na katedře herectví u profesora Vyskočila. Poté se vrátila zpět do Slovinska. 
Hrála např. ve slovinských filmech Volnoběh (V leru, režie Janez Burger, 1999), Sladké sny (Sladke sanje, režie Sašo Podgorsek, 2001) nebo Ruševine (2004, cena Vesna za nejlepší herecký výkon) režiséra Janeze Burgera.
Český divák se s ní seznámil díky filmům Jana Hřebejka Horempádem a Medvídek. Objevuje se i na české divadelní scéně. Píše divadelní hry. 
V současné době žije v Praze. 

 


Erika Crosara (IT)

Erika Crosara se narodila roku 1977 v italské Vicenze. Žila ve městě Caldogno a v Benátkách, kde vystudovala fakultu Ochrany kulturního dědictví. V současné době žije v Galleriano di Letizza v kraji Udine, kde také pracuje.
Její básně byly publikovány v několika italských antologiích (Dall’Adige all’Isonzo. Poeti a Nord-Est, Fara Editore, 2008; Notturni di_versi. Crisi, Nuova Dimensione, 2010; Salvezza e impegno, Fara Editore, 2010), v italských časopisech a literárních blozích. V roce 2010 vyšla v nakladatelství Anterem Edizioni její básnická prvotina Ius, která získala téhož roku cenu Lorenza Montana.

 

 

 Renzo Furlano (IT) 

Narodil se v roce 1957 v italském S. Daniele del Friuli (oblast Udine), básník a organizátor kulturních aktivit, vydal patnáct publikací v nakladatelství Edizioni Culturaglobale, zorganizoval 27 národních a mezinárodních výstav, vedl osm ročníků mezinárodní literární ceny  “Vileg novella dal Judri”, mezinárodní soutěž “Filari in versi”, Festival Itinerante Internazionali di Poesia “Acque di acqua”, čtyři ročníky  festivalu “Festival del libro e dell’informazione Cormònslibri”, a dalších přibližně dvě stovky autorských čtení, hudebních představení, divadla a tance atd.
Jeho básně byly oceněny na mnoha mezinárodních soutěžích a publikovány v různých antologiích. Byly publikovány v italských, rakouských a slovinských časopisech, největší výbor pak vyšel v makedonském literárním časopise AKT.

 

 

Irena a Vojtěch Havlovi (ČR) 

Irena Havlová (narozena 26. 5. 1959, Rychnov nad Kněžnou) vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1984) a již při škole se začala věnovat hudbě. Vojtěch Havel (narozen 19. 5. 1962, Praha) vystudoval Státní konzervatoř v Praze obory violoncello a klavír (1984). Hudbě se věnoval i nadále se svou manželkou Irenou Havlovou a forma jejich spolupráce byla natolik těsná a harmonická, že se nadále dá hovořit již pouze manželech Havlových jako o jednolitém uměleckém subjektu. Počátek jejich vzájemné spolupráce se píše od pol. 80. let, kdy vznikla experimentální formace Capella Antiqua e Moderna. Sdružení velmi jistě provádělo díla evropské klasické hudby od renesance až po současnost a Havlovi zde s úspěchem rozvíjeli svoje nevšední pojetí tradičních i novodobých skladebných technik a interpretačních postupů. Svou originalitou formace zaujala široké publikum posluchačů a manželé Havlovi se také velmi dobře zapsali u kritiky. První období jejich tvorby ukončuje rok 1990, kdy intenzivně spolupracovali s písničkářem Oldřichem Janotou (nahrávka Chlumec Live) a započala nová etapa jejich samostatného uměleckého zrání. 

 



Markéta Hejná (ČR) 

Básnířka, prozaička, esejistka, narozena 24. 3. 1951 v Moravské Třebové. Vystudovala FFUK (teorie kultury - kulturologie, 1987 - 1991). Pracovala v knihovně Uměleckoprůmyslového muzea, v zahradnictví, v letech Charty 77 jako uklizečka na AVU. Od roku 1983 pracovala jako sekretářka a tajemnice redakce časopisu Zlatý máj v naklatelství Albatros, v letech 1989-1990 jako jeho redaktorka. Od roku 1991 do 1997 pracovala jako redaktorka v nakladatelství Zvon, od roku 1997 spolupracuje jako externí redaktorka s Nakladatelstvím Franze Kafky (Centrum F. K.), Karmelitánským nakladatelstvím a dalšími. 
Před r. 1989 publikovala v Divokém vínu, Hostu do domu, Sešitech pro mladou literaturu, Zlatém máji, poté např. v Literárních novinách, Salonu Práva, Souvislostech, v internetovém www.divokevino.cz . V samizdatu vyšla její sbírka básní Zmínky (druhá pol. 70. let). 
Pro nakladatelství Vyšehrad napsala řadu esejistických knížek. Vydala bibliofilii Tančící pomeranč (s grafickými listy Lenky Vilhelmové, lay-out a editor Vilém Stránský, Praha 1986 /60 výt./), básnické sbírky Vážná radost. Verše z let 1969-1989 (ČS, Praha 1991) a Fuga (Winston Smith, Praha 1991) a román Obejmout dub (Hynek, Praha 2000). 
Zvlášť velký význam pro ni má spojení slova s hudbou, její básně zhudebnili Vladimír Sommer, Michael Lorenc, a především Václav Hálek, se kterým nadále spolupracuje. Maluje obrazy. Žije v Praze.

 

 

Stanka Hrastelj (SLO)

Básnířka Stanka Hrastelj (1975) se narodila se v Brežici na jihovýchdě Slovinska, ukončila tamější gymnázium a vystudovala teologii na lublaňské univerzitě. Svoji poezii už během studií publikovala časopisecky, v řadě antologií, prezentovala v rozhlase a na různých (i mezinárodních) literárních festivalech. V roce 2005 debutovala sbírkou Nizki tony (Nízké tóny) a vzápětí za ni obdržela Cenu Slovinského knižního veletrhu za nejlepší prvotinu. O dva roky později se stala Rytířkou poezie na lublaňském festivalu Dny knihy. V letošním roce vydala svoji druhou básnickou knihu Gospod, nekaj imamo za vas (Pane, máme pro vás něco).

 

 

Petr Hruška a Yvetta Ellerová (ČR)

Petr Hruška (* 7. června 1964, Ostrava) je český básník, scenárista, literární historik a vědec. Vystudoval VŠB v Ostravě, Filozofickou fakultu OU v Ostravě, a FF MU. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Brně; jeho badatelskou oblastí je česká poezie po roce 1945. Podílel se na zpracování čtyřsvazkových Dějin české literatury 1945 - 1989, druhého dílu Slovníku českých spisovatelů od roku 1945 a Slovníku českých literárních časopisů, periodických literárních sborníků a almanachů 1945–2000. Českou literaturu učí střídavě na Masarykově univerzitě v Brně a na Ostravské univerzitě. Je členem redakční rady časopisu Host a redaktorem časopisu Obrácená strana měsíce; v letech 1995 - 1998 se podílel na vydávání časopisu Landek (s Janem Balabánem a dalšími). Spoluorganizuje literární pořady, festivaly a výstavy v Ostravě. Jeho partnerka Yvetta Ellerová je zpěvačka a skladatelka (ostravská hudební seskupení Norská trojka, Complotto). Jeho dvojčetem je literární kritik a teoretik Pavel Hruška.  

 


 

Jaroslav Hutka (ČR)

 Narozen 21. dubna1947 v Olomouci, český folkový hudebník, skladatel, písničkář a básník.

Studoval na pražské uměleckoprůmyslové škole. Na konci šedesátých let začal vystupoval s Vladimírem Veitem. Později se svým vlastním hudebním programem, ve kterém mimo jiné popularizoval moravské lidové písničky. Získal si velké množství příznivců, několikrát byl vyhodnocen jako písničkář roku. Byl zakladatelem a členem folkového sdružení Šafrán. Stal se signatářem Charty 77.

Kvůli soustavné policejní šikaně (akce Asanace) opustil v říjnu 1978 Československo a žil v emigraci v Nizozemsku. Po pádu komunismu se 26. listopadu1989 vrátil a stejného dne již zpíval na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni. Postupem času se z něho stal kritik české postkomunistické demokracie.

Dnes si vydává svou tvorbu sám. Vypaluje si CD na svém domácím počítači, sám si kreslí a tiskne obaly a sám je prodává nebo rozdává na svých koncertech. Svou edici pojmenoval „Samopal“ a dal si za úkol vydat veškerou svou tvorbu na CD. Vystupuje v malých sálech a klubech společně s kytaristou Radimem Hladíkem. Pravidelně publikuje své fejetony.

Je členem čestného předsednictva občanského sdružení Společnost pro trvale udržitelný život a Čestné rady sdružení Děti Země.

Podílel se na tvorbě cyklů ČT Příběhy železné opony a V zajetí železné opony.

 

 

Genowefa Jakubowska-Fijałkowska (PL) 

Debutovala v roce 1972. Publikovala mimo jiné v časopisech Odra, Opcje, Fraza, Arkusz, Topos, Kwartalnik Artystyczny, Zeszyty Literackie. Nositelka cen mnoha polských básnických soutěží. Vydala sbírky básní: „Dożywocie” (Doživotí), „Pan Bóg wyjechał na Florydę” (Pán Bůh odjel na Floridu), „Pochylenie” (Nachýlení), Czuły nóż (Něžný nůž), poslední sbírka Performance vyšla v roce 2011. Bydlí v polském Mikołowě. Nakladatelství Protimluv připravuje výbor její poezie v češtině.

 

 

 

 

Alenka Jensterle-Doležal (SLO/CZ)

 Alenka Jensterle Doležalová je slavistika a básnířka. Pochází ze Slovinska a žije v České republice téměř 15 let.  Působí na Filozofické fakultě v Praze a Brně a  přednáší slovinskou literaturu.

Napsala dvě vědecké monografie: Mit o Antigoni v zahodno- in južnoslovanskih dramatikah sredi 20. stoletja, 2004 a V krogu mitov: O ženski in smrti v slovenski  književnosti, 2008. Publikovala také četné vědecké články a studie.

Vydala 4 básnické sbírky a jednu sbírku prózy: Juditin most, 1991, Temno mesto, 1993, Pokrajine začetka, 1993, Přeludy, 1996 a  Zapisi za S. G., 2006. Knihu Přeludy přeložil Luděk Marks /spolu s autorkou/, nové básně většinou přeložil Aleš Kozár. Její básně byly přeloženy do chorvatštiny, srbštiny, angličtiny, polštiny a slovenštiny. V současné době připravuje další sbírku překladů básni do češtiny.

Její poetika je lyrická a reflexivní.  Ve stylu vychází ze zkušenosti  avantgard.  Jeden z důležitých rysů jejího výrazu je symbolika archetypálních obrazů. 

 
     
 

Hana Kniežová (SK/ CZ)

Narodila se v Košicích, vystudovala gymnázium a historii ha filozofické fakultě Universita di Bologna v Itálii. Překládá z italštiny, stará se o dvě děti, organizuje záchranu kostela v Bělči na Křivoklátsku. Publikuje na literárních serverech pod pseudonymem Hana Konvesz.

 

 

Ryszard Krynicki (PL)

Narodil se v roce 1943 v Sankt Valentinu (Dolní Rakousko), básník, překladatel, vydavatel, jeden z nejvýznamnějších tvůrců v současné polské poezii. Na počátku 70.let pracoval v redakci dvoutýdeníku „Student”, časopisu, kolem kterého se ve velké míře formovala generace Nové vlny. V roce 1975 se stal signatářem „Memoriálu 59”, protestujícího proti plánovaným změnám v Ústavě PLR, v důsledku čehož mu bylo v letech 1976 – 80 zakázáno oficiálně publikovat. Člen opozice, spojený s podzemním hnutím. V roce 1976 obdržel Cenu Nadace Kościelskich. V roce 1988 založil nakladatelství a5, vydávající především současnou polskou poezii. Autor překladů z německého jazyka, např. Brechta, Gotfrieda Benna, Paula Celana, Reinera Kunze. Většinu života strávil v Poznani, v současné době žije v Krakově. 
Česky vyšla jeho sbírka básní Kámen a jinovatka (Burian a Tichák, 2006) a Magnetický bod (Protimluv, 2010).

 




Małgorzata Lebda (PL)

Narozena v roce 1985 v Nowém Sączi v Polsku. Stipendistka Tvůrčího stipendia města Krakova (2006) a Stipendia Grazelli (2006). Získala mnoho ocenění v polských literárních soutěžích. Vydala básnický arch Otevřená na 77 straně (Otwarta na 77 stronie, Kraków 2006) a básnickou sbírku Stopy (Tropy, Gniezno 2009). Žije v Krakově, kde také studuje. Fotografuje a cestuje.

 

 

Michael Lorenc (ČR)

Michael Lorenc se narodil 29.8.1943 v Olomouci.Vystudoval Konzervatoř v Ostravě, obory housle, dirigování a skladba. Absolvoval též studium na AMU Praha v oboru dirigování orchestru. Pracoval jako violista v orchestru ostravské opery, dále jako sbormistr olomoucké opery a jako sbormistr a dirigent opery v Ústí nad Labem. Později působil jako symfonický dirigent v Praze. Založil Studio - Fórum při Moravském divadle v Olomouci, Olomoucký komorní orchestr, organizoval večery poezie v tamním Divadle hudby. V Praze se podílel na činnosti klubů a studiových divadel. V pražské Viole měl pořady ze své poezie. Skládal scénickou hudbu, spolupracoval s časopisem Divoké víno a organizoval pořady z poezie mladých autorů v Divadle v Nerudovce. Měl několik výstav ze své výtvarné tvorby.

Po roce 1989 dirigoval symfonické koncerty v Praze i v zahraničí. Jeho umělecká agentura organizovala hudební festivaly v Praze.

Publikoval v časopisech Host, Tvar, Protimluv,Texty, Dobrá adresa, Mladá fronta Dnes, Sluneční koróna, Literární fórum, v internetových periodikách a v mnoha almanaších.

Vydal sbírky poezie: Průvody k popravám (2001), Visuté zahrady deště (2005), Monogramy (2005), Les citadel (2005), Bezdomovci duše (2006), Urousaný orel (2007), Srocení (2007) a Jízlivosti (2009).

 

  


Andraž Polič (SLO)

Narozen ve Slovinsku roku 1972. Vystudoval filosofii. Je básník a hudebník. Na Slovinsku mu vyšlo pět básnických sbírek, jedna z nich získala mezinárodní ocenění. V současné době hledá v Čechách vhodného překladatele. Jinak se věnuje scénické hudbě a své skupině Hamlet Expres, se kterou hrají především šansony. Hraje na mnoho hudebních nástrojů, ale základní zůstává kytara.

 


Monika Šatavová (CZ)

Narodila se v roce 1964 v Praze, kde většinou i dále žije. Původním povoláním je uklízečka a živí se různě. Někdy připraví novelu zákona, někdy svatební hostinu, jindy upeče finanční analýzu. Putuje, nohama snaží se došlapovat až na zem. Píše pomalu, pomaleji, než by odpovídalo její vrozené dyslexii. Co si napíše, to si také vytiskne – sama doma. Někdy také do novin. 

 

 

Tomáš Weiss (CZ)

Narozen 1966 v Praze, žije v Berouně. Editor knihy Beaty, bigbeaty, breakbeaty (Maťa / Dharmagaia), spoluautor knižního rozhovoru s Jáchymem Topolem Nemůžu se zastavit (Portál 2000), překladatel ze slovenštiny. Vlastní texty časopisecky publikoval v Souvislostech a v Revolver Revue. Vydal sbírky Orchestr kostitřase (Dauphin, Protis, Praha 2007), Neděle sv. Snipera (Dauphin, 2009), Postkomunismus: záškrt (Za tratí, 2011).